Rytíři Václav Pětipeskému pro vzpouru proti císaři roku 1618 bylo panství v Obříství roku 1620 zkonfiskováno a prodáno roku 1623 kněžně Polyxeně z Lobkovic, jedné z nejmocnějších šlechtičen té doby a to i se statkem Byšickým za 106 000 zlatých rýnských.

Ta však majetek skupovala pouze ze spekulativních důvodů, takže nedostavěný zámek, který z tvrze začal přestavovat předchozí majitel těžce strádal. Roku 1638 se o zámku psalo, že: "jest na díle vystaven, avšak nedostaven a oprava jeho na zdech, protože se různo sypají, i na přikrytí velikého nákladu potřebuje." Nějaký mudrc napsal roku 1655, že by se neměl zámek klásti za zámek, nýbrž jen za tvrz, "an nemá takového tvaru, který se sice při zámku nacházeti má, neb stavení jest na upadení a skrze dvě podlahy jsou trámy shnilé."

Stručný životopis Polyxeny

Narodila se jako Polyxena z Pernštejna, dcera nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna řečeného „Nádherný“, držitele řádu Zlatého rouna, a španělské dámy Marie Maxmiliány Manrique de Lara y Mendoza z doprovodu královny Marie, manželky císaře Maxmiliána.

Roku 1587 se jako jedenadvacetiletá stala čtvrtou a poslední manželkou o zhruba třicet let staršího Viléma z Rožmberka. I toto čtvrté Rožmberkovo manželství zůstalo bezdětné a nepřineslo Vilémovi tolik očekávaného dědice.  Po Vilémově smrti († 1592) získala mladá vdova vyrovnáním se švagrem Petrem Vokem Roudnici nad Labem do právoplatného vlastnictví. Polyxena požívala úcty, respektu a vážnosti nejvyšší společnosti.

Po smrti jejího bratra Jana V. z Pernštejna se stala poručnicí jeho dětí a hospodařila tak nejen v Roudnici, ale i na pernštejnském panství Litomyšl, a to velmi úspěšně.

Druhé manželství uzavřela 23. listopadu 1603 s nejvyšším kancléřem Lobkovicem. Lobkovic nebyl příliš majetný, byl však vzdělaným a uznávaným politikem a hlavou české katolické šlechty. Roku 1609 se narodil jediný syn Václav Eusebius Popel z Lobkovic, předek všech současných příslušníků rodu Lobkoviců.